Historie

Na tu se sice Markvartcup neptá, ale jako každý, má i Markvartcup svoji minulost.

Jak to tedy všechno začalo? To bylo onehdy, když tenkrát ještě studenti Pavel Svoboda a Vladimír Herbrych nemohli na studentském privátu usnout, a tak nějak z řeči vyplynulo, že by vůbec nebylo špatné uspořádat fotbalový turnaj. Psal se prosinec roku 2007. Velmi brzy se k nim přidal i spolubydlící Tomáš Hobza a vzniklo tak Vedení turnaje. Bylo ale nutné vymyslet jméno turnaje a odlišná specifika, která by dávala soutěži nějaký charakter.

Protože výše zmínění pocházejí z Markvartic u Třebíče, pak první věc byla jednoznačná. Turnaj se odehraje na hřišti v této vísce (areál Skalka), kde začínal s fotbalem snad každý z Markvartic. A protože všichni tři zabředli do fotbalových řad v Rokytnici nad Rokytnou, pak jako druhá věc byla ujednána, že se turnaje mohou zúčastnit pouze ti, kteří mají něco společného s rokytnickým fotbalem nebo obcí Markvartice. A právě toto specifikum dělá turnaj takovým, jakým je. Třetím bodem, který bylo nutné vymyslet, byl název. Ten vyřkl tehdy ještě ve Vedení neúčinkující Jiří Hobza. Jméno Markvartcup se Vedení natolik zalíbilo, že ho přijalo. Čtvrtým momentem bylo zvolení termínu historicky prvního turnaje, který byl naplánován na 22. prosince 2007. Do budoucna se o tomto dni bude mluvit jako o datu, kdy se narodil Markvartcup a jako každé mladé dítě se bude teprve vyvíjet ve všech směrech a bude procházet bouřlivými obdobími, které ovšem k vývoji patří. Datum konání se natolik líbilo, že se termín konání ustálil na poslední sobotu před Štědrým dnem. Posledním milníkem byla trofej Markvartcupu, kterou noc před turnajem vytvořili Pavel a Martin Svobodovi. Poslední jmenovaný také stanul ve Vedení turnaje a s vynikajícími výsledky plní funkci šéfkuchaře. O zajímavostech trofeje Markvartcupu se můžete dočíst v sekci Trofej Markvartcupu. Každý Markvartcup má i svůj zahajovací ceremoniál a ten má zase na starost Tomáš Hobza. Grandiózní ohňostroj se musí vidět.

No a mohlo se začít. Vzešly jednotlivé týmy a turnaj odstartoval v počtu týmů čtyři. Dnes už můžeme mluvit, že tenkrát byla zima jak bejk, protože sněhu sice moc nebylo, ale jinovatka byla tak obrovská, že větve praskaly pod její tíhou. Historicky první Markvartcup tenkrát vyhráli Šutéři z Maršůvek, za které nastoupili bratři Herbrychovi Martin a Vladimír a jejich bratranec Josef a bratři Svobodovi Pavel a Martin. A počítáte velmi dobře. Pouhých pět hráčů dokázalo vyhrát Markvartcup, což je dnes v takovém počtu prakticky nemožné.

Další turnaj se pro velké nadšení uskutečnil v létě, kde už nastoupilo týmů pět a do dnešní doby tento počet bývá pravidlem. Hrací systém se ustálil na formě každý s každým. Letní Markvartcup je ale vzácnost a uskutečnil se všehovšudy dvakrát při výjimečných situacích. V roce 2012 byl sehrán Markvartcup v počtu týmů šest, a proto byl zvolen systém skupin, který tvoří jakýsi odrazový můstek pro play off, kam postupují všichni zúčastnění.

Na Markvartcupu v roce 2010 se k Vedení přidal Jiří Hobza a v roce 2011 pak i Martin Herbrych. Na velmi vhodném sudém počtu šest se tak ustálilo rozhodovací kolegium.

V roce 2011 se Markvartcup dočkal svého stálého loga a vlajky. Taky má svoji vlastní hymnu na jejímž textu spolupracovali Vladimír Herbrych a Marek Jičínský (text dostupný zde). Slova nazpíval Jiří Bílek. Melodie byla zapůjčena od legendární kapely Queen - Under Pressure.

Rádi bychom, aby Markvartcup zaujal svoji pozici v tradicích. Až se jednou bude vyprávět například jak Markvartcup vznikal, pak bude možné třeba říct "Jó, to tenkrát, děda v předvečer prvního Markvartcupu vdechl život kusu dřeva."

Herri