Vyšla nová hvězda
Motýlci konečně zakotvili na vrcholu nejvyšším. Titul jim nespadl do klína, oni si pro něj došli.
Volným pádem
Markovadečáci zažívají temná léta. V Markvartcupu už není nikdo, kdo by nezažil bahno (4.-6. místo). Co k tomu umístění dodat?
Vyjma Veteránů, na ty nezapomínejme. Veteráni sice už nějakou dobu nehrají, ale nechali se slyšet, že ještě nemají být odepisováni, a že příště tým poskládají.
Dobře, vraťme se ale k Markovadečákům. Čím to poslední místo?
Oni turnaj začali dobře, porazili v prvním zápase Lajdáky a to celkem vysoko 4:0.
Pak se ale zadrhli...
Ano. Tři další zápasy nepřinesly ani bod a nic je míň než málo. Víte, ale každá ta porážka má svoje odůvodnění. Motýlci letos přejeli všechny. Hasiči Markvartice zase uplatnili svoji dravost a Šutéři z Maršůvek prostě víc chtěli porazit svého odvěkého rivala než oni.
Tvrdí se, že Markovadečáci pomalu kráčí do markvartcupového důchodu...
Něco na tom bude. V podstatě každý rok shání hráče na poslední chvíli, protože ti tradiční jim účast odmítají kvůli různým zraněním.
Markovadečáci, jak je známe, tedy začali vymírat?
(Smích). S jistou dávkou nadsázky se to tak dá říct. Teď ale angažovali mladého gólmana Jirku Hobzu, tak třeba se rodí nová generace klubu.
Hasiči stále tápou
Opět nevýrazné umístění. Čtvrtá pozice Hasičů Markvartice se jejich fanouškům nelibí stejně tak jako jim samotným...
Nezbývá jim, než se smířit s výsledkem. Všímám si ale jakési paralely mezi Motýlky a Hasiči. Oni mají dobré hráče, ale nedaří se jim urvat vítězství. Takové výsledky měl i letošní mistr.
Jak je to možné?
Musí si to zasloužit.
Do teď si to nezasloužili?
Něco tam chybí.
Máte na mysli srdce nebo něco podobného?
Je to klišé, ale ano. Čas Hasičů teprve přijde.
Ostatní týmy, které vyhrály Markvartcup v minulých letech si to zasloužily?
Zasloužily. Ať už tím, že prostě v den turnaje neměly soupeře, nebo že do toho daly víc než ostatní.
Hasiči letos nezačali dobře a celý turnaj byl výsledkově nemastný, neslaný...
Bohužel pro ně, oni to tak hrají. Většinou drží slibný výsledek velmi dlouho, ale nakonec o něj přijdou. Všimněte si, že zápasy, které jsou od nich výsledkově zvládnuté, jsou ty zápasy, ve kterých soupeři gólově utečou hned na začátku, ten už pak nestačí dohnat manko. Držet jednogólové vítězství, nerozhodný stav, nedejbože chtít dohnat brankový deficit, to tomuhle týmu nesvědčí.
Lajdáci na bedně
Lajdáci letos hráli tak nějak jinak, přestali pít a nakonec z toho byly bronzové medaile, i když bodů měli stejně jako druzí Šutéři a vzájemný zápas vyhráli.
V turnaji má prim skóre, když pomineme body. Líbí se mi toto pravidlo, protože nutí týmy hrát do konce a tím se může leccos změnit.
Oni na tohle mají ale smůlu. Takhle jim uteklo také stříbro v roce 2007, kdy hráli ještě pod jménem Talpikovi kapříci.
Smůla je jen menší dávka štěstí. Někdo má štěstí menší, někdo větší.
A co kdyby...
(Skočí do řeči). Nad tím ani neuvažujte, Markvartcup nemá kdyby ve slovníku.
Dobrá tedy. Jak vás letos Lajdáci oslovili svými výsledky?
První zápas propadli s Markovadečáky. Čekal jsem vyrovnanější partii. O to víc mě pak překvapilo vítězství nad Šutéři, kteří ten zápas ale sehráli strašně. S Motýlky vlastně neměli šanci jako všichni ostatní a s Hasiči to bylo vyrovnané. Když to vezmu kolem a kolem, to druhé místo by jim slušelo víc.
Opět druzí
Šutéři z Maršůvek se vrátili na svou obvyklou pozici. Vezou si stříbro. Už páté z deseti turnajů.
To je dobrý výsledek. V jisté chvíli vás mohou druhá místa začít štvát. Myslím ale, že rozladění není z jejich strany letos na místě. Oni to dobře vědí.
Šlo jim ale o zlatý hattrick!
To jistě. Šlo jim ale také vůbec o nějaký kloudný výsledek a to až do posledního mače. Stačilo prohrát zápas původní velké dvojky, který se hrál zcela na závěr (klání Markovadečáci vs. Šutéři z Maršůvek je nazýván zápasem původní velké dvojky, protože tyto dva týmy zakládaly Markvartcup a jsou jedinými hrajícími zástupci od počátku, pozn. redakce), a byli poslední. Vezměte si, že v zápase prohrávali o dva góly. Ale zvedli se a zápas otočili. Svým způsobem si druhé místo zasloužili i nezasloužili.
Nezasloužili?
V některých pasážích turnaje hráli strašně.
Čím to?
Nevím. Nepřišlo mi, že by se báli hattricku, že by je to svazovalo. Naopak se mi zdálo, že se od toho oprostili. Možná až moc.
Myslíte odflákli?
Jen to ne! Prostě jim to nějak letos nesedlo. První zápas nezvládli Lajdáky. S Hasiči odvraceli nepříznivý výsledek. Motýlky chvíli trápili, ale nestačilo to. Až s Markovadečáky ukázali svoji pravou sílu.
Vyšla nová hvězda
Opravte mě, jestli se mýlím, ale vždy, když v rozhovoru narazíme na Motýlky, mávnete rukou a přejdete je s pár slovy jako byste jimi opovrhoval...
Vždyť je chválím.
Vaše gesta jsou výmluvná.
Jestli tak působím, tak se omlouvám. Nechávám si jejich hodnocení na konec.
Takže sem s ním!
Hráli lehce. Soupeř s nimi většinou držel krok jen zpočátku. Chyby soupeřů trestali a sami jich moc neudělali. Pak se hraje o moc lépe.
Ale kde se to v nich vzalo? Ještě nedávno se o nich mluvilo jako o věčně čtvrtých.
Ty doby jsou už pryč. Naposledy byli čtvrtí v roce 2010. Všimněte si, jak jejich výkonnost stoupá v posledních Markvartcupech. 2012 – 5. místo, 2013 – 3. místo, 2014 – 1. místo. Zlepšují se.
Čím to?
Přestali chlastat.
Není to na škodu?
Pro ně ne, pro kasu Markvartcupu ano.
Co jejich letošní výsledky?
Jen bych se opakoval. Letos neměli soupeře.
Neodpustím si poslední otázku: Lukáš Hakl prý poznal jak drsný Markvartcup je. Jeden den jste bůh, protože jste získal titul, nosí vás na rukou. Druhý den si sáhnete na dno...
Slyšel jsem o tom. Sláva je pomíjivá. Tahání sirek nikoho neupřednostňuje. Je to čistá hra.
Markvartcup 2014
Jak byste shrnul letošní Markvartcup?
Bohužel, ne však pro Motýlky, byl vítěz znám příliš brzy před koncem turnaje. Na druhou stranu, boje o druhé až páté místo trvaly až do úplného konce, to bylo dobré.
Nová éra
Trofej pro vítěze načíná novou stranu svého pilíře. Jaký bude Markvartcup následující roky?
Myslím, že už to nebude o třech týmech jako do teď (Markovadečáci, Šutéři z Maršůvek, Veteráni, pozn. redakce). Bude to čím dál vyrovnanější. Teda vyrovnané to už je. Myslím výsledkově a na trofeji se objeví nová jména, nové týmy.
Konečné umístění:
1. Motýlci 4-4-0-0-0 / 12:3 / 12
2. Šutéři z Maršůvek 4-2-0-0-2 / 8:10 / 6
3. Lajdáci 4-2-0-0-2 / 6:10/ 6
4. Hasiči Markvartice 4-1-0-0-3 / 9:10 / 3
5. Markovadečáci 4-1-0-0-3 / 10:12 / 3
Nejlepší střelec MC 2014: Arab (Markovadečáci), Stéráč (Motýlci) - 5 gólů.
Nejlepší gólman MC 2014: Pavel Němec (Motýlci).
Aktualizované NEJ Markvartcupu
K rozhovoru se sebou samým svolil Herri.
Herri
Budeme svědky prvního zlatého hattricku?
Zvednou Šutéři z Maršůvek nad hlavu trofej potřetí v řadě, nebo se jim před výzvou roztřesou kolena? Sáhnou si skvěle loni hrající Hasiči Markvartice poprvé na Markvartcup, nebo se vrátí ke svému standardu? Povstane konečně tým individualit Motýlci, nebo budou opět poletovat kolem čtvrtého místa? Bude pokračovat výkonnostní pokles historicky nejúspěšnějšího týmu Markovadečáci, nebo konečně vztyčí válečnou vlajku? Zlejou se Lajdáci opět do takové míry, kdy nejsou schopni konkurence, nebo začnou pít iontové nápoje? Podají Veteráni letos vůbec přihlášku, nebo tento mančaft vymřel?
Desátý Markvartcup bude pravděpodobně opět na blátě, a tak se Nohavicovi Tři čuníci zřejmě opět stanou hymnou brankářů ihned po sehrání několika málo zápasů. Očekávají se teploty maximálně kousek pod bod mrazu a jen hrst sněhu - podmínky, které se tak nějak stávají rutinou pro tradiční turnaj.
Lajdáci by letos měli obsadit druhou příčku už jen z toho důvodu, aby ve svém vývojovém grafu symetricky opsali písmeno W. Zopakovali by tak svůj nejlepší výsledek před pěti roky.
Markovadečáci letos na turnaj přijedou až z dalekého Uralu. Tam je totiž loni zahnali jejich fanoušci po katastrofálním výsledku. Skončili předposlední, na což nejsou příznivci obrklubu vůbec zvyklí. Letos na veřejnost prosáklo, že kontaktovali brankáře Jiřího Hobzu a ten jim účast potvrdil. Další složení týmu, ale zůstává zahaleno tajemstvím. Markovadečáci se stáhli do ústraní a nekomunikují se světem. Ona cesta z Uralu není zrovna růžemi vystlána.
Motýlci si opět neberou servítky a vyhlašují do světa, že oni a jen oni a nikdo jiný než oni, titul nezíská. Mají však problém, nad kterým se každý průměrný motýlek drbe na hlavě každé ráno, když vstává do práce. Nemají totiž obsazený post brankáře. Do brány se prý hlásí Marián Vahiľa, který zároveň plánuje kočovné nájezdy na bránu soupeře. Motýlci loni zaznamenali nejlepší umístění od dob narození Krista (bronz). Překonat takové umístění bude pro tým tvrdým oříškem v kooperaci s uvedeným problémem.
Hasiči Markvartice loni brali stříbrné medaile, ale ta zlatá jim utekla pouze o skóre. Jejich ambice tím ale nijak nevzrostly, protože nikdy nebyly nižší než získat titul.
Šutéři z Maršůvek letos budou určitě brečet. Teď jde o to, jestli slzy potečou, protože dosáhnou zlatého hattricku, nebo že ne. Stojí před zlatou bránou a klíč mají u nohou, jenže to shýbnutí se pro něj, narovnání se, vložení klíče do zámku a odemknutí je příliš mnoho úkonů na to, aby to byl úkol snadný. Zvláště, když zámek je zamčen na tolik západů, kolik týmů se do turnaje přihlásí. Samotní Šutéři mluví velmi pokorně, a že si nedovedou představit, co by se vlastně dělo, kdyby získali hattrick. „Jenže na kdyby se v Markvartcupu vůbec nehraje!“ říká Pavel Svoboda, středopolař Šutérů. „Jeden den jste bůh, druhý po vás neštěkne ani pes, takový je Markvartcup!“
Veteráni se minule neúčastnili a ani letos po nich není zatím vidu ani slechu.
Markvartcup se uskuteční 20. prosince 2014 na Skalce v Markvarticích.
Herri