2016
Penalty určily vítěze Markvartcupu, zlatý hattrick odolal
Už tak krutý Markvartcup byl letos ještě krutější. První tři celky byly tak vyrovnané, že je nechal umlátit se v penaltách. Tolik oblíbená dovednostní disciplína, kde jde týmům o to, aby přestříleli svého soupeře a gólmanům Markvartcupu zase o holý život, papírově favorizovala Šutéry z Maršůvek, kteří se dostali do penaltového rozstřelu již sedmkrát a vždy dokázali paní štěstěnu umluvit na svou stranu. Dočtěte se v článku, jak to nakonec dopadlo. Nebudeme letos spekulovat, co by kdyby, protože skončit jedny penalty jinak (jakékoliv), pořadí by bylo úplně odlišné, a co je krutější, titul mohl být v jiných rukou.
Lajdáci a Hasiči Markvartice si to spolu rozdali v zápase cti
Lajdáci nechytli začátek turnaje. S obhájci Markvartcupu Motýlky prohráli těsně 1:2 a pak už se vezli. Porážka 0:4 od Šutérů z Maršůvek je definitivně poslala do zápasu o umístění.
Hasičům Markvartic zase něco chybělo v zápase s Kluky z Hladova, když prohráli nejtěsnějším rozdílem 0:1. V druhém zápase s Markovadečáky prohráli jasně 1:5, a tak se mohli začít připravovat na zápas cti s Lajdáky.
V zápase o všechno a zároveň o nic se blýsknul hattrickem Jirka Veleba. Bohužel to na vítězství nestačilo a houževnatý tým Hasičů Markvartic přestřílel soupeře 6:4.
Kluci z Hladova ve finálové tabulce vyhořeli, k titulu bylo třeba štěstí
Jak bylo predikováno před turnajem, Kluci z Hladova postoupili do finálové části turnaje, i když ne zcela jasně. První zápas kvalifikace vyhráli nadějně 1:0 s Hasiči Markvartice. Zápas chudý na góly ale bývá většinou nejtěžší, což jim pravděpodobně sebralo hodně sil pro další boje. S Markovadečáky kapitulovali 1:4. Ve finálové skupině pak podlehli všemu, čemu se dalo. Ještěže kolem nešla chřipka. Kousek historie ale přece jen jeden kluk z Hladova napsal. Radek Ferkl ml. v historické tabulce střelců přeskočil o dvě branky svého tátu. Tenhle mančaft si na titul bude muset ještě počkat, nicméně trpělivost se vyplácí.
Šutéři z Maršůvek, Motýlci a Markovadečáci zápasy s Lajdáky, Hasiči Markvartic a Kluky z Hladova zvládli na výbornou, bez ztráty jakéhokoliv bodu. Mezi sebou se však vždycky rozcházeli smírně, a tak rozhodovaly penalty.
Šutéři z Maršůvek byli do letošního Markvartcupu penaltově stoprocentní, letos vyšli naprázdno. Špatně umístěné penalty je poslaly na třetí místo. Šutéři tak zažívají zcela nový pocit, po třech zimních titulech a pěti stříbrných medailích, berou poprvé v historii bronzové placky. Mají tedy kompletní sbírku.
Zákroky Martina Herbrycha, které ničily gólové příležitosti i sebevědomí soupeřů, vedly k jeho vyhlášení nejlepším gólmanem turnaje, čímž navýšil rekord v počtu individuálních trofejí (5x nejlepší brankář). Šutéři z Maršůvek byli ještě jednou ocenění, a to cenou fair play za to, že Markovadečákům uvolnili brankáře Michala Širokého hrajícího v poli, aby obsadili jejich branku zející prázdnotou.
Motýlci byli v loterii šťastnější. Padesátiprocentní úspěšnost znamenala stříbrné medaile, což je pro Motýlky také zcela nový kov (dva tituly, jedno stříbro a jeden bronz). Zlatý hattrick tak stále nebyl dobit. Zřejmě je to těžší, než se na první pohled jeví.
Radim Stér bral ocenění pro nejlepšího střelce turnaje, ale musel se dělit. Nicméně osm branek v turnaji znamená nový rekord. Do této chvíle ho držel Marián Vahiľa se sedmi brankami v jednom turnaji.
Markovadečáci zvolili vražedné zakončování penalt. Dělbuchy z blízkosti vedly nejen k jejich třetímu zimnímu titulu (plus dva letní), ale také k zamyšlení, jestli by se penalty neměly kopat raději o metr dále. Také Markovadečáci mají kompletní sbírku kovů - pět titulů, dvě stříbrné a tři bronzové medaile.
Tomáš Hobza se podělil s Radimem Stérem o nejlepšího střelce, což znamená nejlepší střelec Markvartcupu potřetí v řadě, který na turnaji hájil barvy Markovadečáků.
Markovadečáci letos dosáhli stobodové mety v historické tabulce. Stý bod vystřelil Tomáš Hobza z penalty proti Šutérům z Maršůvek.
Markovadečáci vyhráli Markvartcup po čtyřech a půl letech, zimní Markvartcup dokonce po šesti letech. Jejich touha opět zvednout pohár nad hlavu byla očividná. Během zápasu Šutéři z Maršůvek vs. Markovadečáci došlo i k inzultaci rozhodčího, čímž se opět potvrdil § 1, odst. 4 a pak také odst. 1 pravidel Markvartcupu. Markovadečákům až do poslední chvíle zveřejnění tohoto článku hrozil odpočet bodů v historické tabulce (letos už podruhé) za inzultaci rozhodčího (§ 14, odst. 2), přestože se rozhodčí stále smál i ve chvíli, kdy se už válel na zemi se stále zastrčenýma rukama v kapsách. Vedení Markvartcupu nakonec k odpočtu až dvaceti bodů podle § 17, odst. 2 z historické tabulky nepřistoupilo a udělilo Markovadečákům důtku předsedy Markvartcupu a povinnost označit vítěznou cedulku černou kaňkou. Dále musí každý Markovadečák stokrát napsat citaci, která je uvedena v § 1, odst. 1 pravidel.
Příští Markvartcup (2017) se odehraje ve svátečním režimu. Turnaj bude slavit deset let od svého založení.
Herri
O měsíc později – Markvartcup má svého nového vládce
17. prosince se odehraje Markvartcup. Vypadá to na šest týmů do turnaje. Hrálo by se tedy play off. To se ale potvrdí později. Proto pište soupisky do diskuse Markvartcupu.
Pojďme teď rozebrat jednotlivé mančafty.
Šutéři z Maršůvek si připomněli, jak se matlá bahno
Přetěžce se vedlo jednomu z nejúspěšnějších týmů na loňském turnaji. Šutéři šli zápas od zápasu a každým mačem se propadali do blátivého dna hlouběji a hlouběji. Oranjes nezačali herně špatně, ale neprosazovali se gólově, což je postupně sráželo. Ke konci turnaje zdeptaný tým odpadl totálně. Někteří zvolili míchání guláše místo hájení klubových barev. Nepovedeným turnajem ukončili šest let blahobytu, ze kterých mají čtyři stříbra a dvě zlata.
Do letošního roku jdou Šutéři s pokorou a několika změnami v kádru. Vrátil se brankář Martin Herbrych a nahradil svého bratrance Petra, který byl suspendován na základě neloajálnosti ke klubu. Odešel také útočník Martin Štork ze stejného důvodu (ostatně o tom bude zmínka ještě níže). Radek Dvořák zrušil svoje letošní vystupování na turnaji z důvodu ryze rodinných (jede na biatlon). Šutéři ale neváhali a angažovali Martina Prokeše a Michala Širokého. To nasvědčuje tomu, že letos sází na zkušenost a klidnou hru.
Experti se shodují: černý kůň turnaje, jsou schopni všeho.
Lajdáci potvrdili statistiku
Čtvrté místo pro Lajdáky je standardem. Statisticky určitě. Lajdáci začali minulý turnaj dobře. Úvodní výhra je ale hodila do klidového režimu a v druhém zápase podlehli. Pak vyhráli penaltovou loterii, ale v posledním zápase opět prohráli. Největším úspěchem v posledních letech jsou dvě bronzové medaile.
Letos se na přestupovém trhu o Lajdácích moc nemluví. Zaznamenány byly jen dvě zmínky o nich. A to ty, že František Vejmelka určitě nastoupí. Ale vzhledem k posledním událostem není jasné, jestli tradičně v poli, nebo v bráně. Tím by ale vytlačil Lukáše Hobzu. Pro toho by to v takovém případě byl nešťastný rok, protože by to letos nebylo poprvé, kdy musel uvolnit svoje místo kolegovi. Druhá zmínka na šachovnici přestupů se týká Ivoše Zerzánka, který dle povídaček přestupuje k Motýlkům. Důvod je nasnadě. Motýlci stejně jako Šutéři dotují nově vznikající tým svými plejery.
Experti se shodují: druzí v základní tabulce, skončí ve čtvrtfinále.
Hasiči z Markvartic bojovali do posledního zápasu o titul
Všechno nebo nic. Podoba ničeho ovšem byla bronzová medaile. Ovšem v porovnání se zlatem je to slabá záplata, alespoň v den porážky. Hasiči začali špatně. Porážka v úvodním zápase jim ale nevzala vítr z plachet a dva následující zápasy bodovali naplno. Nakonec ve svém posledním utkání a vlastně i posledním utkání turnaje, hráli o zlato. Pravda, na to, aby dosáhli na kov nejcennější, potřebovali vyhrát vysoko, ovšem padli nakonec zcela, takže historii zatím nepsali.
Pro letošní turnaj je oslabil Radek Ferkl, který také změnil barvy klubu. O nějakém dalším pohybu hráčů se nikde nepíše. Jejich ambice jsou ale opět nejvyšší – titul.
Experti se shodují: druzí v základní tabulce, skončí ve čtvrtfinále.
Markovadečáci se po letech temna nadechli k lepším výsledkům
Stříbrná medaile je po letech trápení dobrá náplast. Nelepí ale jak by měla. Nebýt jízdy Motýlků, mohla být celá ze zlata. Výhra, výhra na penalty, prohra na penalty, výhra. Markovadečáci byli celý turnaj v kontaktu s prvním místem. Nejlepším střelce turnaje se stal Jiří Hobza se svými sedmi góly a srovnal tak dosavadní rekord Mariána Vahiľy z roku 2011.
Markovdečáci nehlásí žádný pohyb na svých pozicích. Asi nejstabilnější tým by rád viděl na svých dresech další zlatou hvězdičku. Hladoví by byli.
Experti se shodují: vyhrají základní skupinu, ale skončí v semifinále.
Motýlci obhájili a letos se pokusí o zlatý hattrick
Ten se ještě nikomu nepovedl. Motýlkům ale bylo oznámeno, že stotisícová prémie jim v případě vítězství nebude vyplacena. To proto, že za ni vedení Markvartcupu na poslední předváděcí akci výhodně pořídilo infračervené lampy.
Před rokem prohráli jediný zápas a to na penalty. Bylo to hned jejich úvodní klání. Pak ale jasnými výsledky nedali ostatním žádnou šanci. Pavel Němec obhájil post nejlepšího brankáře, a tak letos bude bojovat o zlatý hattrick hned na dvou frontách.
Poslední tři roky jsou Motýlci na koni. Jeden bronz a dvě zlata je výsledek víc než dobrý, ovšem podaří se jim navázat na minulé výkony? Marodka je velká. Patří do ní třeba Lukáš Hakl. Navíc se kluci nepohodli po posledních hádkách v klubu při oslavách obhájeného titulu. Sláva jim přerostla přes hlavu, a tak tým opustili Honza Hakl a Adam Štefánek. Oba zakotvili v týmu Hladova. Mimochodem od doby, kdy tým Hladova převzal pozici po Motýlcích (bude vysvětleno níže), Motýlci tvrdí, že stejně se nejedná o tak velký turnaj (přitom do této doby se Motýlci honosili držením nejprestižnější trofeje světa, pozn. redakce). Ovšem, když tohle uslyšelo vedení Markvartcupu, začalo se seriózně zabývat přidáním klauzule do pravidel Markvartcupu, která říká: Za hanobení jména Markvartcupu i turnaje jako takového hrozí vyloučení z turnaje na jeden rok. Vedení ale od tohoto návrhu nakonec odstoupilo.
Experti se shodují: dravost sice opadla, ale vyhrají základní skupinu, pak podlehnou někde v play off.
Kluci šli na pivo a je z toho nový tým
Hladov. Tak zní název nového klubu. Hladov převzal štafetový kolík od Motýlků. Dámy a pánové nejkontroverznější klub historie Markvartcupu. Jestli Motýlkům někdy chyběl smysl pro pokoru a respekt k soupeřům a Motýlci si tyto dva nedostatky dobře uvědomovali, pak Hladováci hledají ve slovnících význam těchto slov. Managementu klubu je jedno, kde berou hráče. S kluby nevyjednávají, oni hráče přetahují. Je jim jedno koho, hlavně, že přetahují. Nedávnou kritiku o hladovských zmijích si vyložili po svém, když si složili vlastní rapovou hymnu, kde se zpívá: „Hladov žije, hladovské zmije.“ Pro jejich chování ale nemá pochopení žádný tisk a ve svých článcích je prezentuje s titulními nadpisy: Hladovci hladoví nebo Cirkus Hladov. Nedávno byla zveřejněna videonahrávka s titulkem Šory je gentleman. Videonahrávka pod textem. Naráží na Martinovu před časem vyznanou věrnost k Šutérům z Maršůvek.
Šory je gentleman.wmv (4,7 MB)
Hladováci na své tiskové konferenci na sobě ale nenechali štípat dříví a servítky si rozhodně nebrali. Požadují například krále střelců. Všimněte si slova „požadují“. Na druhou stranu pro Hladováky příznačné - spojení rádi bychom, jejich slovník neobsahuje. Dále se vyjádřili jasně větou: „Porazíme vás 6:1.“ Nezmínili se ale koho, tak asi všechny. Svoji tiskovou konferenci zakončili: „O tomhle Markvartcupu se bude mluvit jako o žlutém triumfu!“ (Hladov má žluté dresy, pozn. redakce).
Experti se shodují: vyhrají základní tabulku, ale v play off to bude totální propadák.
Herri
MARKVARTCUP CHYSTÁ OSLAVY
Co ještě Markvartcup bude mít tak výjimečného? Čím vším se Markvartcup ještě odliší od ostatních turnajů? Markvartcup letos slaví číslo 10. S jubileem je to ale složitější, než by se mohlo na první pohled zdát, protože turnaj slaví desítku hned třikrát. Fakt, že se turnaj hraje každý rok poslední sobotu před Vánoci a tu a tam někdy i v létě, má za následek, že Markvartcup oslavil desátý turnaj zimním kláním v roce 2014. Letos se slaví desátý zimní Markvartcup. Za rok, kdy letošní oslavy ještě ani nedozní, budou oslavy ještě pompéznější. Čeká nás totiž deset let Markvartcupu. Co by se k těmto oslavám mohlo hodit? Dvoudenní turnaj asi těžko. Při spekulaci o této variantě totiž vyšli Lajdáci k budově vedení Markvartcupu s transparenty Játra si rozvracet nedáme! Naše játra – Vaše játra! nebo varovné Co jsme my, budete i Vy! Vedení tedy uvažuje o navýšení rozpočtu na zahajovací světlici o 100 %, takže se za 40 korun máme opravdu na co těšit.
Dost ale úvah o Markvartcupu 2017 a pojďme rozebrat ten letošní. Vedení ještě ani nevyhlásilo start hráčského přestupního okénka, jehož otevírací termín není vymezen žádnými regulemi, je pouze podřízen náladě Vedení, a v kuloárech se už šeptá o možných přestupech. Dokonce se šíří fáma, která ještě není potvrzená, že se formuje nový tým okolo vyznavačů hladovského piva. Tato skupinka loví hráče v již zaběhlých klubech, proto dostali příznačný název Zmije. Přední karikaturistický časopis Stohoven vykresluje těchto několik povedených hošíků jako partu kamarádů se zmijovkami na hlavách. Hlavním důvodem proč jsou takto chápáni je fakt, že nerespektují nepsanou etiketu podlého přetahování hráčů. Tímto drastickým způsobem jsou pak nejvíce ohroženi Motýlci, kterým takto frnkne hned několik hráčů a společně s vysokou marodkou hlásí: My se asi letos nezúčastníme. Jak příznačné pro tuto hvězdokupu, která vždycky musela mít něco extra. Letos pro změnu pohrdají šancí na zlatý hattrick. Á propos tuto šanci měli poprvé Markovadečáci (2009) a pak Šutéři z Maršůvek (2014). Oba velkokluby ale šanci nevyužili. Z výše uvedeného to vypadá, že stotisícová odměna za zlatý hattrick zůstane v trezoru Markvartcupu ladem i tentokrát.
Nechme ale nově formovaný tým a ostatní tradiční kluby zatím stranou a zaměřme se na loňský turnaj, ze kterého nebyl sepsán žádný report. Omyl! Něco se přece jen našlo. Nejde ale o klasický report, jak jsme do dneška byli zvyklí. Jedná se o kus dopisu na listu blátem upatlaného papíru.
Drahá Merylin
Dnes prohrál Markvartcup. Je to ostuda pro celý turnaj. Totálně jsme vyhořeli. Hořeli jsme snad lépe než pepo!
Naše hra se horšila každou minutou. Začali jsme špatně, a když to vypadalo, že už to horší být nemůže, bylo to ještě horší a horší. Vysvobozením nám byl až konec turnaje.
Zprvu jsme měli více šancí než soupeř, ale nedokázali jsme se prosadit. Poté jsme ve vyložených šancích nezvládali uklidit míč do brány. Vyvrcholením všeho byla moje jasná příležitost - před prázdnou bránou jsem trefil míč pouze do tyče.
Dál je dopis nečitelný. Chybí také podpis, takže autor je neznámý. Autor se ani nezmiňuje o loňském vítězi. Jakoby jeho myšlenky nedokázaly upřít pohled nikam jinam, než na těch pár řádek, které měl před sebou.
Už brzy ohlédnutí za loňským Markvartcupem a analýzy šancí na titul letošního klání.
Přestupové okénko Markvartcupu se otevírá v sobotu 5. listopadu v 19.00.
Herri